Pamatuju si ten moment, jako by to bylo včera. Vyhrál jsem AI Award, sedím u kom…

Pamatuju si ten moment, jako by to bylo včera. Vyhrál jsem AI Award, sedím u kompu a píšu si s jedním AI agentem. Měl jsem tehdy upřímný pocit, že komunikuju se skutečným učencem. Bylo to fascinující. Nový druh dialogu. Něco mezi rozhovorem a zrcadlem.

🗞️ O pár týdnů později o tom vyšel článek. A já si tehdy říkal – tohle jednou bude velká věc.

⏳ Fast-forward o 5 let dopředu... A koukám, jak lidi dnes nadšeně sdílí, že si „poprvé povídali s AI“. Jak jim Sonet 3.7 pomáhá s prací. Jak „to je neuvěřitelný, ono to chápe“. A mě to vlastně těší – ale zároveň si říkám: Wow. My jsme tohle objevovali před lety.

💡 Mezitím se svět AI agentů posunul úplně jinam. Dnes by si ti samí lidé mohli rovnou tvořit týmy expertů – právníků, historiků, terapeutů, analytiků – a vést dialog s celým ansámblem. Ale pořád to vnímáme jako „wau“, že AI napíše úvod seminárky.

🧠 Škoda, že tohle know-how je pořád tak málo rozšířené. Protože ten skutečný posun není v tom, že AI odpoví na otázku. Ale v tom, že si člověk může vybudovat digitální tým – a spolu s ním myslet, tvořit, pochybovat i růst.

🧬 AI není jen nástroj. Je to platforma pro nové druhy myšlení. A my máme tu šanci být u toho.

Původně publikováno na Facebooku — odkaz na post