Zpět na blog
·Jan Tyl·2 min čtení

🧠 Snižují nám LLM jako ChatGPT mozkovou aktivitu a paměť?

🧠 Snižují nám LLM jako ChatGPT mozkovou aktivitu a paměť? Nová studie z MIT ukazuje, že když lidé píšou eseje nevhodně s pomocí umělé inteligence, jejich mozek je méně aktivní, hůř si pamatují, co napsali, a méně cítí, že jsou autory toho

🧠 Snižují nám LLM jako ChatGPT mozkovou aktivitu a paměť?

🧠 Snižují nám LLM jako ChatGPT mozkovou aktivitu a paměť? Nová studie z MIT ukazuje, že když lidé píšou eseje nevhodně s pomocí umělé inteligence, jejich mozek je méně aktivní, hůř si pamatují, co napsali, a méně cítí, že jsou autory toho textu.

Skoro 83 % účastníků si nedokázalo vzpomenout ani na jednu větu, kterou napsali s pomocí LLM (jako je ChatGPT). To stejné pozoruji za posledních 8 let u u českých studentů. Pravidelně chci, ať mi stručně svými slovy shrnou o čem je jich práce a ideálně ať řeknou pár důležitých čísel nebo citací. I když mě jejich práce upřímně zajímají, daří se jim to spíše méně než více. Výzkumníci tomu říkají kognitivní dluh mozek jako by zlenivěl, protože ho nahradila AI.

📄 Zajímá vás to víc? Mrkněte na shrnutí: https://news.mit.edu/2025/chatgpt-writing-cognitive-effects-0610

Nebo rovnou na samotnou studii: https://arxiv.org/abs/2506.08872


🧠 Je to vlastně další střípek do mozaiky toho, čemu se říká digitální demence – tedy stav, kdy technika začíná nahrazovat myšlení, a my tím ztrácíme schopnost se soustředit, přemýšlet a pamatovat si.

Digitální demence =📉 Ztráta schopnosti koncentrace, paměti a hlubokého myšlení kvůli nadměrnému používání technologií.(Manfred Spitzer).

Efekt Google = digitální amnesie = Tendence nepamatovat si informace, které víme, že jsou snadno dostupné online. → Např. místo zapamatování si jména nebo data víme, že „to si kdyžtak vygooglíme“.

Mentální outsourcing = Dlouhodobé spoléhání se na nástroje (AI, kalkulačky, mapy), které snižuje vnitřní kapacitu myslet, rozhodovat nebo tvořit. → Příbuzné „kognitivnímu dluhu“, ale víc zaměřené na ztrátu autonomie.

Informační obezita = infoobezita = Chronické „přejídání“ se informacemi bez reflexe nebo využití. → Mnoho dat, ale málo moudrosti. Výsledkem je pasivní konzumace a vnitřní zahlcení.

Ale technologie nemusí škodit – záleží na tom, jak je používáme.


✨ V projektu DigiHavel https://odpovedneobcanstvi.cz/projekt/digihavel/ který tvoříme s Odpovědným občanstvím to děláme naopak:

🗣️ Studenti se zapojují do rozhovorů s digitálními osobnostmi – třeba s Václavem Havlem nebo Hannah Arendt. 🧩 Dostávají otevřené úkoly, ve kterých musí hledat řešení, přemýšlet, argumentovat. 🧠 Umělá inteligence tu není proto, aby to udělala za ně – ale aby je vyzvala k hlubšímu myšlení.


Závěr? Nejde o to, jestli AI používáme. Jde o to, jestli u toho přemýšlíme.

Pokud vás to zajímá nebo učíte a hledáte způsoby, jak pracovat s AI smysluplně, napište mi. Rád se podělím o zkušenosti z DigiHavla nebo další studijní materiály.

🙏 Děkuji každému, kdo pomáhá dětem myslet víc vlastní hlavou – i v době strojů.

Původně publikováno na Facebooku — odkaz na post

Původní zdroj: facebook

Související články