Humanoidní roboti za deset let? AI recepční už jsou tady

AI recepční a humanoid v hotelu: koncepční ilustrace vytvořená pomocí AI.

Přijedete pozdě večer do hotelu. Recepční vám odpoví česky, najde rezervaci a vysvětlí, kde zaparkovat. Teprve potom si všimnete, že je na obrazovce. Tohle už patří do současnosti. Požádat stejný systém, aby vám vynesl kufr do pokoje, je ovšem úplně jiný úkol.

Právě rozdíl mezi inteligencí v počítači a inteligencí s fyzickým tělem rozhodne o tom, kdy roboty začneme běžně potkávat.

V pátek 16. října 2026 jsem o tom mluvil s Laurou Doubkovou z CNN Prima NEWS při rozhovoru na dálku přes počítač pro připravovanou reportáž. Kdy přijdou humanoidi do českých firem? Co už umějí? A budou nám pomáhat, nebo nás nahrazovat? Tady je moje odpověď rozšířená o data a příklady, na které v krátkém rozhovoru nezbývá prostor.

Co se skrývá za číslem 42 %

Podle průzkumu NMS očekává 42 % respondentů, že humanoidní roboti budou do deseti let běžně pracovat v českých firmách. Do tohoto čísla už patří 13 %, kteří je čekají do pěti let; dalších 29 % uvedlo pět až deset let.

Vlastní graf podle NMS. Online dotazování 28. 8.–2. 9. 2026, 1 012 respondentů; reprezentativní vzorek české online populace ve věku 18+. Původní průzkum a grafy.

Je to měření očekávání veřejnosti. Neříká, že 42 % lidí roboty chce, ani že technologie za deset let určitě dozraje. Navíc „běžně“ může znamenat něco jiného pro automobilku a něco jiného pro malý penzion.

Zajímavá je i domácnost: nějakou práci by robotovi svěřilo 67 % dotázaných, úklid uvedlo 40 %, péči o mazlíčky jen 0,2 %. Čtu v tom praktickou otázku důvěry: vysát podlahu a postarat se o živého tvora jsou dvě velmi odlišná zadání.

Ilustrace vytvořená pomocí AI podle průzkumu NMS. Čísla vyjadřují podíly respondentů, kteří uvedli danou činnost; neznamenají, že všichni ostatní péči robota výslovně odmítli.

Tři technologie, které se snadno zamění

Když se řekne „robot na recepci“, každý si představí něco jiného. Pro rozumnou debatu je užitečné oddělit tři věci:

Humanoidní tvar má dobrý důvod: kliky, police, pracovní stoly i nástroje jsme navrhli pro sebe. Zároveň ale není nutné dávat každému stroji dvě nohy. Pro rozvoz ručníků po rovné chodbě mohou být kolečka rozumnější volba.

Česká AI recepční už pracuje s rezervacemi

Příkladem je BE-A od české Flae Robotics. Její příběh vychází z hotelového komplexu PECR v Peci pod Sněžkou a problému se sháněním personálu, který popsal iDNES.

Podle dokumentace provozovatele propojuje systém e-mail, WhatsApp, telefon a v některých hotelech také avatar na obrazovce. Umí ověřit dostupnost a vytvořit či změnit rezervaci. Personál kontroluje připravené odpovědi, kromě témat, pro která hotel povolil automatické odesílání; nevyřešené situace přebírá recepce.

To je podstatný posun. AI přechází od odpovídání k vykonání úkolu. Hezký obličej na displeji je jen rozhraní. Skutečná hodnota je v tom, že host dostane správný pokoj, správný termín a potvrzení, které odpovídá hotelovému systému.

Moje měřítko úspěchu je jednoduché: když AI vyřídí běžný požadavek a recepční se může věnovat hostovi před sebou, pomáhá. Když člověk musí každou její akci opravovat, přidali jsme další práci.

Humanoidi už mají odpracováno. Univerzální zaměstnanci to zatím nejsou

V rozhovoru jsem upozorňoval na překvapivě malý trh. Mezinárodní federace robotiky IFR uvádí za rok 2025 přibližně 7 000 prodaných humanoidů vyšších než 140 centimetrů, určených pro komerční a profesionální použití mimo výzkum a zábavu. Toto číslo tedy není součtem všech robotů ani všech robotických hraček.

Pro srovnání: dodávky profesionálních servisních robotů dosáhly podle stejného přehledu téměř 250 000 kusů. IFR současně upozorňuje, že současné humanoidní aplikace zůstávají specializované a často potřebují lidské dálkové ovládání. Rozšíření brzdí bezpečnost, náklady na trénování a údržbu i nejasná návratnost.

Konkrétní pokrok přesto existuje. BMW uvádí, že humanoid Figure 02 během desetiměsíčního pilotu ve Spartanburgu pomáhal při výrobě více než 30 000 vozů X3, přemístil přes 90 000 dílů a nasbíral přibližně 1 250 provozních hodin. Vybíral a přesně umisťoval plechové díly před svařováním. Popis pilotu přímo od BMW.

To už je práce ve skutečné továrně. Pořád však šlo o konkrétní připravený proces. BMW při jeho zavádění řešilo také bezpečnostní bariéry a konektivitu v hale. Mezi efektním videem a užitečným robotem stojí velký kus integrace.

Pět až deset let je scénář, ne datum dodání

V rozhovoru jsem zmínil horizont pěti až deseti let pro širší rozšíření humanoidů a zároveň zdůraznil nejistotu takového odhadu. Největší šanci podle mě mají opakované úkoly ve výrobě, logistice a dobře připravených provozech.

Domácí pomocník má těžší zadání: každý byt vypadá jinak, věci leží pokaždé jinde a do cesty může vběhnout dítě nebo pes. Rozumět větě „ukliď kuchyň“ je jen začátek. Stroj musí rozlišit špinavý hrnek od křehké památky a bezpečně se zachovat i tehdy, když něco nečekaného upadne.

Proto čekám rychlejší šíření AI agentů a specializovaných robotů. Všeobecně použitelné humanoidy bude potřeba posuzovat podle dlouhodobého provozu, ne podle jejich nejlepší minuty před kamerou.

Nejdražší robot může být ten, který většinu dne stojí

Firmě nestačí znát pořizovací cenu. Potřebuje vědět, kolik zaplatí za spolehlivě dokončenou práci: včetně integrace, servisu, energie, dohledu i prostojů.

Jednoduchý modelový příklad: pokud by veškeré náklady rozpočítané na měsíc činily 50 000 Kč, při 250 hodinách užitečné práce vyjde hodina na 200 Kč. Při 100 hodinách už na 500 Kč. Jsou to ilustrativní čísla, nikoli ceník robotů. Ukazují, proč je vytížení stejně důležité jako technická schopnost úkol jednou zvládnout.

Před pilotem bych proto chtěl znát tři odpovědi:

• Který konkrétní úkol automatizujeme? S jakým měřitelným výsledkem a požadovanou kvalitou?
• Jak často musí zasáhnout člověk? A kolik času tím skutečně ztrácí?
• Co se stane při chybě? Kdo převezme práci, vyřeší problém a nese odpovědnost?

Které úkoly ovlivní jazykové modely a které navíc roboti?

Studie Anthropic z 30. září 2026 ukazuje, proč je důležité sledovat obě technologie. Porovnává pracovní úkoly ovlivnitelné jazykovými modely s širší množinou, kterou pokrývají LLM nebo roboti.

Vlastní tmavé zpracování vybraných oborů; přibližné hodnoty odečtené z obrázku 6 a zaokrouhlené. Původní graf a metodika. Podíly zohledňují čas úkolů a zaměstnanost.

Modrá řada zachycuje úkoly, u nichž by LLM podle použitého hodnocení mohl zkrátit potřebný čas alespoň na polovinu. Zlatá přidává úkoly dosažitelné roboty, třeba jen ve speciálně připraveném prostředí. Zahrnuje různé stroje, včetně autonomních vozidel, nejen humanoidy. Nejde o dvě procenta, která se mají sečíst.

Rozdíl je výrazný u dopravy, výroby a úklidu. U IT či administrativy velkou část zachycují už samotné LLM. Vysoké procento ovlivnitelných úkolů ale není stejné procento zrušených pracovních míst. Graf neřeší cenu nasazení ani neříká, kdy zmizí konkrétní profese. Navíc vychází z amerických dat a modelových hodnocení s pomocí Clauda, nikoli z měření českých firem.

Pro hotel to čtu prakticky: automatizovat odpověď na dotaz a zvládnout hostův pobyt od příjezdu po odjezd jsou dvě různé ambice. Právě návaznost úkolů a řešení výjimek rozhodnou, kolik práce člověku skutečně ubude.

Budou nám pomáhat, nebo nás nahrazovat?

Čekám kombinaci obojího. Některé úkoly stroje převezmou, některá místa se změní a u části práce zůstane člověk výhodnější. Nerad bych sliboval, že automatizace bude pro každého bezbolestná. Stejně zavádějící by bylo počítat každého nasazeného robota jako jednoho propuštěného zaměstnance.

V závěru rozhovoru jsem řekl:

„Je vlastně i na nás, jaká bude nabídka a poptávka.“

Jan Tyl, rozhovor s Laurou Doubkovou, 16. října 2026.

U hotelu si umím představit, že AI odbaví opakované dotazy a člověk získá čas na komplikovaný příjezd, reklamaci nebo hosta, který prostě potřebuje osobní pomoc. Musí k němu ovšem existovat snadná cesta. Schopný avatar, který vás nikdy nepustí k recepčnímu, může být velmi moderní způsob, jak pokazit dovolenou.

K důvěře patří také srozumitelnost: host má vědět, že komunikuje s AI. Článek 50 AI Actu, použitelný od 2. srpna 2026, ukládá poskytovatelům přímo komunikujících AI systémů zajistit takové informování, pokud to není z okolností zřejmé. Vysvětlení Evropské komise. A hotel potřebuje stejně pečlivě řešit přístup k rezervacím a osobním údajům jako podobu avatara.

Budoucnost robotiky pro mě začíná praktickou otázkou: kterou práci nám stroj zvládne spolehlivě ušetřit už dnes? Odpověď může mít podobu humanoida. Může to být také nenápadný software, díky kterému má recepční konečně čas zvednout oči od monitoru a přivítat hosta.

Zdroje a další čtení

• NMS: Češi očekávají roboty v práci i doma — průzkum, metodika a původní grafy; 5. 10. 2026.
• Anthropic: What work can robots do? — Russell Legate-Yang a Maxim Massenkoff; srovnání úkolů ovlivnitelných LLM a roboty, obrázek 6; 30. 9. 2026.
• IFR: Global Sales of Professional Service Robots Surge 24% — údaje za rok 2025 a omezení humanoidních aplikací; 30. 9. 2026.
• BMW: Humanoidní robotika v Lipsku a zkušenosti ze Spartanburgu — firemní popis pilotů a provozních výsledků.
• Flae Robotics: Dokumentace služby BE-A a nakládání s daty — funkce služby a role lidské obsluhy; 1. 10. 2026.
• iDNES: AI recepční zvedá tržby, říká krkonošský hoteliér — příběh PECR a BE-A; 3. 5. 2026, část článku je za předplatným.
• Evropská komise: Transparentnost podle článku 50 AI Actu — pravidla informování při komunikaci s AI.

Článek vychází z mého rozhovoru a přípravných rešerší, doplněných o uvedené zdroje. Ilustrace recepce a domácnosti byly vytvořeny pomocí AI, menší fotografie pochází z archivu blogu. Grafy jsou vlastním zpracováním průzkumu NMS a vybraných výsledků Anthropic.